Gaston Leroux

Gaston Leroux (1868–1927) byl divadelní kritik, novinový zpravodaj a reportér a vydával své romány nejprve na pokračování v tisku. Jeho prvním dílem byl románový horor Dvojí život Theofrasta Longueta (1903), následovaly romány Královo tajemství (1908), Prokleté křeslo (1909), Fantom opery (1910) nebo třeba Nevěsta slunce (1912). Je také autorem mnoha povídek.

Leroux se narodil v rodině zámožných pařížských měšťanů. Dětství strávil v Normandii, ale na studia se vrátil do rodného města. Po absolvování právnických studií pracoval jako advokát. Zdědil sice značný majetek, ale velmi rychle ho dokázal propít a prohrát v kasinech. K psaní se dostal náhodou. Deník Paris ho požádal o reportáž z procesu se známým anarchistou Vaillantem, obžalovaným za bombový útok na francouzský parlament. Výsledek byl tak dobrý, že se Leroux de facto ze dne na den stal oceňovaným novinářem. Za zásluhy o rozvoj tisku byl jmenován rytířem Čestné legie. Ve čtyřiceti letech se rozhodl skončit s namáhavým povoláním zahraničního korespondenta a plně se věnoval literatuře. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Fantom opery, Tajemství žlutého pokoje a Dobrodružství Chéri-Bibiho.