Tomáš Baťa

Tomáš Baťa přichází na svět 3. dubna 1876 ve Zlíně jako šesté z dvanácti dětí chudého ševce. Protože ševcovské řemeslo má v rodině Baťů obrovskou tradici, sahající patrně až do temného 17. století, lze si jen ztěží představit, že by se malý Tomáš Baťa vydal jiným směrem než jeho otec, děda, praděda... Už od svých šesti let se proto náš malý "velký švec" objevuje po skončení dopolední povinné školní výuky v ševcovské dílně svého otce a spolu se svými sourozenci vstřebává taje ševcovského řemesla.

V roce 1891 odchází patnáctiletý Baťa do učení do Vídně. Po návratu ze "zahraničí" nastupuje v otcově ševcovské dílně jako obchodní cestující. Při tom mu v hlavě uzrává plán na rozjetí vlastního podnikatelského obuvnického projektu. Moc dobře si totiž uvědomuje, jak žalostně vypadá situace na rakousko-uherském (ale i na světovém) obuvnickém trhu:

Většina obyvatel chodí bez bot, protože na boty nemá peníze. Boty jsou drahým luxusním zbo- žím, které si mohou dovolit nosit pouze bohatší vrstvy obyvatel. Pokud si přece jenom boty pořídí "průměrný zaměstnanec", zpravidla je tomu na polovinu svého života - namísto toho, aby si koupil nové a zároveň drahé boty, vyplatí se mu je neustále opravovat.

Jádro celého problému nespatřuje Tomáš Baťa nikde jinde než v nízké produktivitě práce ševcovského řemesla. Ševci sice vyrábějí kvalitní kožené boty, ušití páru bot jim však trvá minimálně čtyři dny. Od nízké produktivity práce se logicky odvíjí vysoké výrobní náklady a následně pak i vysoká cena nových bot.

Jak Baťa poznamenal: "Je úplně jedno, že děláte nejlepší boty na světě když okolo vás není nikdo, kdo by si je mohl koupit."