Recenze a tipy redakce
Recenze titulu Obětiny od Roberta Marasca
6.2.2024
Bytový dům v Queens, New York. Nepřetržitý hluk, absence soukromí, problémy s parkováním a blížící se léto, s nímž přichází nesnesitelné horko. Není divu, že už toho mají Rolfeovi po krk a rozhodnou se poohlédnout po nějakém tom venkovském obydlí, kde by mohli strávit léto. Benovy pochybnosti, zda si něco takového mohou z jeho učitelského platu a z manželčina občasného brigádničení dovolit, dokáže manipulativní Marion rychle rozptýlit. Brzy se společně s jejich malým synem Davidem vydávají na průzkum usedlosti, která padne Marion v jednom z inzerátů do oka.
Jaké to překvapení když zjistí, že se nejedná o pronájem malé chatičky, jak zprvu předpokládali, ale velkého patrového sídla s nespočtem pokojů, rozlehlým pozemkem, bazénem a soukromou pláží. Ben není této nabídce zpočátku nakloněn, ale velmi rychle ho přesvědčí cenově výhodné podmínky pronájmu, které rodině navrhnou majitelé domu, sourozenci Allardyceovi. Ti se vyznačují excentrickým chováním a spolu s jejich údržbářem a komorníkem v jedné osobě tvoří prapodivnou trojku. Sourozenci mají jen jednu podmínku: Letní nájemníci musí třikrát denně připravit stravu pro starou paní Allardyceovou, matku obou sourozenců, která nikdy nevychází ze svých komnat a v domě přes léto zůstává.
„Celou dobu je ve svém pokoji,“ říkal, „daleko na konci domu, kde ji nikdy neuvidíte, ani nebudete vědět, že tam je.“
„Stačí, když jí třikrát denně necháte podnos s jídlem,“ navázala slečna Allardyceová, „a ona si ho vezme. Stačí jej položit na stůl v jejím obývacím pokoji…“
„Nikdy ne v ložnici,“ varoval bratr Marion. „Ta je pořád zamčená.“
„Vždycky,“ potvrdila slečna Allardyceová. „Náš ubohý, něžný miláček…“
Jejich hlasy se prolínaly. Marion je od sebe sotva dokázala rozlišit.
„Co může být jednoduššího? Třikrát denně tác v obý vacím pokoji – kterého se může, ale také ani nemusí dotknout.“
„A za tento jednoduchý háček, jak tomu říkáte, pane Rolfe,“ zdůraznil bratr, „je všechno tady vaše, bez jakýchkoli dalších podmínek.“ Pro Marion to slovo zopakoval: „Vaše.“
Po nastěhování začnou být členové rodiny sužovány bizarními zážitky a vnitřním neklidem, který jako by pramenil z domu samotného. Je hrozba sídla zcela imaginární, nebo skutečná, existující nezávisle na myslích nových nájemníků?
Jelikož jsou Obětiny označovány za jeden z nejděsivějších románů o strašidelných domech, dovedete si asi představit, že tohle léto nebude zrovna zalité sluncem. Příběh se nese v pomalém tempu, buduje atmosféru a plíživá hrůza přichází pozvolným utahováním šroubu. Čtenář tak má spoustu času důvěrně se seznámit s členy nebohé rodiny Rolfeových a s tím, co se každému z nich honí hlavou. Několik situací skutečně dokáže nahnat husí kůži a musím souhlasit s citací New York Times ze zadní stránky obálky: „Děsivé dokonce i ve dne.“
Román z roku 1973 vychází pod značkou FOBOS v subedici Smrtihlav zabývající se klasickými romány let dávno minulých. I když byl Robert Marasco autorem pouze dvou románů, Obětiny se staly uznávaným dílem po celém světě a roku 1976 se dočkaly i filmové adaptace. Navíc měly přiznaný vliv na vznik románu Osvícení od Stephena Kinga. Znalci jistě zaznamenají společné rysy: pozvolný úpadek duševního stavu hlavních postav, smrtící nebezpečí číhají v dětském pokoji, flóra žijící vlastním životem či odpočítávání, kterým se jedna z postav zbavuje domnělých halucinací. Pokud máte rádi strašidelné domy, tíživou atmosféru a staré dobré romány bez moderních technologií, Obětiny jsou jasná volba.
