Naši překladatelé a redaktoři

Milan Žáček překládá z angličtiny zhruba od roku 2000, nejraději horory a „divné“ věci. Pro Naše nakladatelství překládá nejčastěji pro značku FOBOS. Jeho překlad jste možná četli ve více než deseti titulech. Má za sebou například Dana Simmonse (Zimní přízrak, Děti noci), Harlan Ellison (Nemám ústa a musím křičet), Jeroma Klapku Jeroma (Tři muži ve člunu, Tři muži na toulkách), Johna W. Capbella Jr. (Ledové peklo), Roberta R. McCammona (Prokletí rodu Usherů), Paula Tremblaya (Píseň přežití), Bentleyho Littla (Společenství, Dům) nebo Deana Koontze (Nadranc). 

Ve svém živlu je s autory new weirdu a té nejtemnější a nejvychýlenější fantastiky, Clivem Barkerem, Thomasem Ligottim, Ramseym Campbellem, Chinou Miévillem, H. P. Lovecraftem, Stephenem Kingem, v jejichž dílech je podle jeho slov všechno. Některé své oblíbence si i sám vydává a společně se svou manželkou blouzní v temné Carcose.

Kniha Tajemství červa obsahuje povídky, které se nesou v duchu díla H. P. Lovecrafta. Není se čemu divit, vždyť Lovecraft byl Blochův mentor a jeden z prvních, kdo ho povzbuzoval v tvorbě. Je zde hodně odkazů, které jste musel dohledávat?

Ano, tato sbírka obsahuje především povídky z časopisu Weird Tales z druhé poloviny třicátých let, které jsou psané pod výrazným vlivem Lovecrafta. Bloch na svého mentora navazuje, rozvíjí jeho tehdy ještě vznikající mýtus a sám do něj přidává nové prvky, právě třeba Prinnův grimoár Tajemství červa (De Vermis Mysteriis). Snažil jsem se zachovávat jednotnou terminologii, i když v té době byla notně rozkolísaná i u Lovecrafta, a pokud to bylo možné, přihlížel jsem k existujícím českým překladům Lovecrafta, které byly pro tyto povídky relevantní (je zde např. text, který navazuje na Lovecraftův Přízrak temnoty). Blochovy povídky mají často silný egyptský nádech, takže dost práce bylo i s dohledáváním egyptských reálií a božstev, k tomu je třeba přičíst fakt, že Lovecraft ani Bloch ve své době (pokud se nepletu) v Egyptě nebyli a všechno si různě domýšleli, pokud si přímo nevymýšleli.

Na co se tedy mohou čtenáři těšit?

Na velice zajímavou sbírku 20 povídek jednoho z klíčových autorů weird fiction dvacátého století. Na pořádnou dávku podivností, na závan starých časů, na dobrodružství, na kosmickou hrůzu, ale také třeba na Karibik, protože jedna dlouhá povídka se odehrává na palubě lodi dobrodruha, který chce vytáhnout cosi starého a tajemného z dávno potopeného španělského korábu. Tato česká kolekce je zajímavá i tím, že je kompletním překladem amerického vydání, které v roce 1993 (a později v roce 2009 s jinou obálkou) vydalo kultovní nakladatelství Chaosium ve své edici Call of Cthulhu Fiction. Pod vedením významného lovecraftologa Roberta M. Price v této řadě vycházela celá řada antologií, která měla hráčům RPG Call of Cthulhu přiblížit díla, jež posloužila jako předobraz této hry. Čtenáři si mohli vybrat ze svazků věnovaných Cthulhu, Azathothovi, Necronomiconu, Hasturovi, Dunwichi, Book of Eibon a dalším. A jednou z těchto knih byla i tato Tajemství červa, která jsou v podstatě kompletní sbírkou Blochových povídek v rámci lovecraftovských mýtů. Přeloženy byly všechny bonusy: komentáře k povídkám, Priceův Úvod, Blochova stať o tom, jak nahlíží na svůj příspěvek k mýtu Cthulhu, a esej Lina Cartera.

Pokud trochu odbočím, jaká kniha pro vás byla skutečným překladatelským oříškem? Tipuji správně, že se jedná o Lovecrafta?

Asi ano, Lovecraft je hutný a má velice výrazný styl a specifickou dikci a slovní zásobu, které není úplně jednoduché převádět. Třeba Bloch, ač na Lovecrafta ještě za jeho života navazoval, píše o něco živěji a přístupněji. Používá víc dialogů (u Lovecrafta je jich minimum) a je z něho cítit, že byl o něco živelnější člověk než podivný pán z Providence. Povídky ze čtyřicátých a padesátých let, které ve sbírce jsou také, už jsou stylově úplně jinde, hýří dialogy, jsou v nich i ženy, humor, tam už je to Bloch, jak ho známe, odpoutaný od Lovecraftova stylu.

Jinak z těch obtížnějších autorů bych vyzdvihl ještě třeba Chinu Miévilla s Nádražím Perdido, Jizvou a dalšími, nebo taky P. G. Wodehouse s Jeevesem a jeho duchaplným anglickým humorem.

Pro značku FOBOS jste přeložil již několik titulů. Co na tuhle edici a její tituly říkáte? Jde správným směrem?

Těch knih už je pro FOBOS asi deset, plus nějaké reprinty věcí, které vyšly dřív jinde (Dan Simmons). Až teď si uvědomuju, že tíhnu k časem prověřené klasice. Jediný můj překlad ze žhavé současnosti byla Píseň přežití od Paula Tremblayho. Jinak to byl Bloch, Harlan Ellison, John W. Campbell s Ledovým peklem z třicátých let, Prokletí rodu Usherů Roberta R. McCammona z mých oblíbených osmdesátek, Dean Koontz a jeho Nadranc z let sedmdesátých, povídky Ramseyho Campbella a dva romány Bentleyho Littlea z počátku 21. století. Takže za mě pro FOBOS velký palec nahoru za uvádění těchto starších věcí, které tu chyběly.

Můžete doporučit nějakou knihu, která Vás v poslední době zaujala?

Knih vychází spousta, ani náhodou nestíhám všechno číst, ale z moderních věci velice oceňuji Poslední dům v Needless Street Catriony Wardové, který mě uchvátil a přikoval ke stránkám.

Milane, díky za rozhovor