Naši překladatelé a redaktoři

Lenka Malinová se zaměřuje na překlad ze španělského jazyka. Čtenáři se s její prací mohli v minulosti setkat díky překladům knih Znamenitá mrtvola od Augustiny Bazterricy, Rituály vody a Páni času od Evy Garcíi Sáenz de Urturi či Ztracena v bílém šumu a Hra o duši od Javiera Castillo. Díky Lence Malinové se navíc k českému čtenáři dostala i další kniha ze španělskéhp originálu. Je jí Země od Eloye Morena, která vyšla 6. září 2023.

O autorce:

Překládání byl její velký sen už od puberty, kdy se viděla v jasných barvách někde na pláži s notebookem na klíně. Tenhle sen ji pak dovedl ke španělštině. Zájmový kroužek na maloměstě a šprtání ze slavných učebnic pro samouky později vystřídalo studium španělské a české filologie na Palackého univerzitě v Olomouci. K tomu si později přidala ještě doktorát ze současné španělské literatury a odtud pak obloukem doputovala zpět ke svému dávnému snu, protože právě současná španělská literatura je tím, co překládá ze všeho nejvíc, byť ne vždycky na pláži.

Jak dlouho už se živíte jako překladatelka? Máte za sebou hodně překladů?

Eloy Moreno a jeho titul Země bude můj jubilejní desátý překlad, i když vážně jsem se literárnímu překladu začala věnovat teprve před šesti lety. Je třeba připomenout, že slovo „živíte“ je v českém překladatelském rybníčku hodně nadnesené, překládání literatury se až na výjimky nedá dělat jako práce na plný úvazek.

Překládáte i z jiných jazyků, než je španělština?

Ne, španělština je moje jediná jazyková vášeň a specializace.

Jaký byl Váš nejtěžší překlad?

Velmi náročný byl hned můj první překlad – coby překladatelský zelenáč jsem získala důvěru nakladatelství Argo a na stole mi přistála mnohasetstránková bichle ze středověku. Hlavní hrdina se v ní postupně z pomocníka v loděnicích stane vinařem, takže to znamenalo rozsáhlé rešerše ze světa středověkého umění stavět lodě i vyrábět víno.

Pro edici FOBOS jste v minulosti překládala knihu Znamenitá mrtvola od Agustiny Bazterricy. To je kniha dost kontroverzní a způsobila nejednu žhavou výměnu názorů na sociálních sítích. Jak kniha zapůsobila na Vás?

Znamenitá mrtvola je kniha, která mě nadchla, a stejně bych ji vnímala i v případě, že bych byla pouhým čtenářem. Mnoho lidí jí vyčítalo prvoplánovost, ale já mám za to, že ta hrůza skrytá v sci-fi hávu má v té knize velice hmatatelné kořeny. Zkuste si pustit nějaké video z jatek. Navíc mě nesmírně bavil překladatelský proces – nenechat se strhnout děsivým obsahem a zachovat syrový, střídmý, až odlidštěný jazyk originálu. Musím se nicméně přiznat, že některé scény jsem si protrpěla – běžný čtenář je přelétne poměrně rychle, ale překladatel pasáž převrací ze všech stran, vrací se k ní, předělává… Zpočátku jsem po překládání nedokázala vůbec jíst, později už jsem si zvykla, ale maso jsem si rozhodně odpustila.

Podle anotace knihy Země od Eloye Morena to vypadá na velice originální příběh s rafinovanou zápletkou. Co nám o knize můžete prozradit? Na co se čtenáři mohou těšit?

Eloy Moreno je v rodném Španělsku fenomén, jeho knihy jsou velice chytré a originální. Etabloval se jako autor knih pro děti a mládež a jeho román Invisible – Neviditelný věnovaný tématu šikany byl zařazen jako povinná četba ve španělských školách. Kniha Země je Morenovou exkurzí do světa dospělých čtenářů – a i tady nezklame. Vymyká se všem škatulkám – není to sci-fi, ačkoli se odehrává v budoucnosti a tématem je – na první pohled – kolonizace Marsu. Není to ani detektivka, byť v ní hlavní hrdinové celou dobu pátrají. Je to kniha, která vás skvěle vodí za nos a rozuzlení hloubavého čtenáře jistě přivede k zamyšlení nad tím, jak vlastně náš současný svět funguje, na jakých zákonitostech je vystavěn. A pokud si Zemi vezmete s sebou jako oddychovku k moři, ani tak vás nezklame – kniha je svižná a konec vás přinejmenším překvapí.

Tak to zní skvěle, těším se. Co vy vlastně ráda čtete? Je vám žánr hororu, sci-fi a fantasy blízký?

Horory, sci-fi a fantasy jsem hodně četla hlavně v době dospívání. Milovala jsem Stephena Kinga a vlastně veškerou hororovou, sci- fi a fantasy „klasiku“ od Stanislava Lema po Tolkiena. U překladu Pána prstenů od Stanislavy Pošustové-Menšíkové jsem si mimochodem poprvé uvědomila, jak důležitou roli překladatel má – český překlad mi od začátku zněl čarovně.

Postupem doby se mé zájmy posunuly a dnes čtu kromě všemožné literatury ve španělštině také třeba literaturu polskou – miluji knihy Olgy Tokarzcukové, Doroty Masłowske a poezii Wisławy Szymborské. Obecně dnes víc tíhnu k poezii.

Vaše nejoblíbenější kniha vůbec a jaká kniha Vás v poslední době nejvíce nadchla?

Knížka, k níž se budu celý život vracet, a nikdy mě nepřestane bavit, je Okamžik. Dvojtečka. Tady. výše zmiňované Wisławy Szymborské v překladu Vlasty Dvořáčkové. A v Polsku se vlastně odehrává i děj knihy, která mě zaujala v poslední době. Je jí román Šeptuchy slovenské autorky Aleny Sabuchové. Mám ale ráda i non-fikci – z ní mě naprosto nadchla kniha Klima je příležitost Petra Daniše.

Tak to díky za tipy. Rád si rozšířím obzory. Máte nějakého oblíbeného autora či autorku, které byste ráda překládala?

Mám moc ráda slavného uruguayského spisovatele Eduarda Galeana, je škoda, že od něj v češtině téměř nic nevyšlo, jeho tvorba je břitká a vtipná.

Moc Vám děkuji za rozhovor, ať se daří.