Jan Baťa: Známý neznámý

Setkat se s Janem Antonínem Baťou musel být opravdu zážitek. Dnes už může sotva kdo říci, že měl to štěstí. Svérázný Hradišťan, snad trochu hřmotný, ale hudebně zdatný a vždy zábavný společník, jenž necestoval jinak než s tahací harmonikou, opustil republiku, aby se do ní už po válce nevrátil. Mohl by – ale jen v roli obžalovaného v procesu za velezradu, které se nedopustil. A z níž byl očištěn až když už nebyl na světě.
V této knize se dozvíme, co tomu předcházelo: od vraždy ševce, s níž začal celý příběh Baťů, přes učňovská léta u nevlastního bratra Tomáše, až k setkáním s lordem Runcimanem, Edvardem Benešem, ale i s Gȍringem a dalšími politiky rozhodujícími o Československu. Teprve pak začal i v Americe budovat nový Zlín.

Nakonec šel z jedné emigrace do další a v Brazílii začal znovu - už potřetí. A když to s botami nevyšlo, pustil se do kolonizace pralesa, jenž osídlil tisíci migrantů. Konec života strávil soubojem se synovcem, jenž se až po tolika letech přihlásil o klíče k baťovskému království po otci.

Kniha je svědectvím jeho života a kromě dosud nepublikovaných fotografií i jeho vlastních statí přináší také dokumenty, pro něž byl odsuzován: pověstný plán na přesídlení republiky do Patagonie či dopisy, jež si nevyměňoval jen s bratrem, ale i se spolupracovníky.
Knih o Janovi už vzniklo víc, často je až obtížné se v nich vyznat. Tato jde někdy i napříč obecně známým faktům. Je cestou, jak ho opravdu poznat a možná si ho i zamilovat - navzdory roli, do níž se dostal vlastním i cizím přičiněním.