Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Humoristický román Jaroslava Haška patří k vrcholným dílům české prózy a získal i světovou proslulost – byl už přeložen přibližně do šedesátí jazyků. Tvoří jej čtyři díly: V zázemí (1921), Na frontě (1922), Slavný výprask (1922), Pokračování slavného výprasku (1923). Zůstal však bohužel nedokončený. Hašek v něm vychází ze své zkušenosti vojáka v první světové válce. Nejedná se zde o klasický románový žánr, autor tu vrší volně jednu za druhou příhody vojáka Josefa Švejka, prokládané jeho historkami a rozhovory, to vše v kulisách rakouského mocnářství a první světové války. Švejkova postava se dočkala řady interpretací a stala se synonymem schopnosti všemi situacemi nějak vychytrale proplouvat.
Román však není sledem komických epizod a Švejk není jen pouhým rafinovaným prosťáčkem, který prochází válkou s úsměvem a klidem ve tváři. Švejk má i svoje hlubší, temné vrstvy: nedůvěru k velkým ideám, zesměšňování oficiálních institucí od armády až po církev, realitu nahlíženou bez iluzí. Haškovi se těmito prostředky dokonale podařilo vyjádřit nesmyslnost a krutost válečné mašinérie.