Síla menšiny

Hierarchie mě dál nazývá Visem Telimem. Dál mě zdraví jako Catenica. A všichni do jednoho pořád věří, že vědí, kdo jsem.

Ale vzhledem ke všemu, co se stalo – k tomu, co se, jak se bojím, blíží –, si nejsem jistý, jestli na tom vůbec ještě sejde.

Už nejsem jeden. Vyhrál jsem iudicium a prohrál všechno – a teď mě, jakkoli se to zdá být neuvěřitelné, dávné zařízení za labyrintem okopírovalo do dalších dvou samostatných světů, takže teď jedna verze mého já žije v Resu, jiná v Obiteu a další v Luceu. Tři různá těla, tři různé životy. Musím se ukrývat, bojovat, politikařit. Musím trénovat, důvěřovat, lhát. Musím zabíjet, hojit se, zas a znovu prokazovat své schopnosti.

Jsem milovaný, jsem nenáviděný a úplně sám.

A především musím najít vysvětlení, než bude pozdě. Pochopit, co přesně se se mnou stalo a proč.

Musím najít způsob, jak zabránit nadcházejícímu kataklyzmatu, protože jestli je pravda, co jsem zjistil, jsem možná jediný, kdo to může dokázat.