Reparát z lásky

"Jsi skvělá holka a určitě s tebou jednou bude nějaký chlap šťastný, ale myslím, že bychom se už neměli vídat." Zpráva skončila a já ztuhla v zubařském křesle, když mi došlo, že jsem právě dostala kopačky přes živý vstup v rádiu.

Asi jsem potřebovala, aby se se mnou můj přítel rozešel tím nejvíc ponižujícím způsobem, abych si konečně uvědomila, že můj život potřebuje kompletně od základů předělat. A začala jsem novoročními antipředsevzetími, ve kterých dokonce ani já nemůžu selhat:

1. Nebudu se snažit zhubnout (čokolády se nikdy nevzdám).

2. Nebudu se snažit být sebevědomější (začnu žít tak, jak to nejlíp dokážu).

3. Nebudu se tolik snažit v práci (zprostředkovávat hypotéky není moje vysněná práce).

4. Nebudu s nikým chodit (chlapi jsou děsní).

5. Nebudu se pokoušet být lepší dcera ani sestra (není to možné).

Ale páté předsevzetí se ukáže být těžší, než se zdálo, když matka začne strádat plány, jak mě dát dohromady s mým bývalým. Takže, jak nejlépe ji přimět, aby se mi konečně přestala plést do života? Vymyslet si přítele - tedy, měl být vymyšlený až do chvíle, kdy jsem bez rozmyslu vyhrkla jméno svého souseda.