Recenze a tipy redakce

Recenze titulu Má duše stále hledá domov

Zuzana Šklíbová

Recenze titulu Má duše stále hledá domov

20.2.2026

Zpočátku jsem si myslela, že pro mě bude příběh kanadského Indiána příliš vzdálený. Ukázalo se ale, že je to přesně naopak. Téma je pro mě osobní. Každý, kdo se někdy u sebe nebo ve svém okolí setkal se závislostí, v něm najde něco mrazivě povědomého. Zároveň však nabízí možnost lépe porozumět autorově cestě i tomu, co znamená ocitnout se na okraji společnosti, žít se závislostí, bez domova a jak náročná disciplína je z tohoto kruhu uniknout.

Jde o non-fiction, syrový příběh samotného Jesse Thistla, který je navíc obohacen o autentické fotografie. Tato vizuální rovina je mimořádně působivá. Vidět postavy knihy přímo před sebou a spojit si jejich osudy s konkrétními tvářemi dodává vyprávění zajímavou, a někdy velmi zneklidňující, vrstvu.

Thistle pochází z dlouhé linie kanadských Indiánů, ale vlastní kořeny pro něj nikdy nebyly zdrojem hrdosti ani zájmu. Není se čemu divit, jeho život od dětství určovaly mnohem naléhavější problémy. Nejprve odešel spolu se dvěma bratry od matky k otci, který před nimi užíval drogy a často je nechával hladovět celé dny. Bratři byli nuceni krást, aby přežili. Když je nakonec odebrala sociálka, skončili v pěstounském domově u násilníků. Všude, kam sedostal, musel malý Jesse bojovat, jeho původ se mu jevil spíš jako stigma, které ho do této situace uvrhlo, než něco, na co by měl být hrdý. Ve škole navíc čelil rasistickým nadávkám, a tak spolužákům raději tvrdil, že je Ital. Teprve když si všechny tři chlapce osvojili prarodiče z otcovy strany, přišlo zdánlivé uklidnění.

Recenze titulu Má duše stále hledá domov

Zatímco jeho bratrům se dařilo poměrně dobře, Jesse, který byl nejvíc podobný svému otci, se postupně propadl do sebedestruktivní spirály drog, alkoholu a trestné činnosti. Nakonec ho prarodiče vyhodili z domu a on se ocitl na ulici. Následovala více než dekáda propadů, chaosu a totálního rozkladu jeho těla i duše. Thistle se přitom nebojí jít do detailu, některé pasáže jsou natolik intenzivní, že mohou být pro čtenáře tísnivé. Provází nás drogovými večírky, znásilněním, sebevražednými myšlenkami i způsoby, jakým ubližoval lidem, kteří ho měli rádi. Zavádí nás k soudnímu líčení, v kterém byl křivě obviněn a několika vězeními, kde už skončil vlastní vinou.

Právě při posledním výkonu trestu se rozhodl dokončit střední školu. Myšlenka na vzdělání se mění v pevný bod, o který se může opřít. Touha po vzdělání se stane impulsem, který ho dovede k druhé – a tentokrát úspěšné – rehabilitaci.

Po letech strávených na ulici pro něj návrat do běžného světa znamená znovu se učit i ty nejzákladnější dovednosti, jako je čištění zubů, osobní hygiena nebo vyplňování formulářů. V odvykacím centru do jeho života vstupuje Lucie, kterou zná ještě ze školních let. Jejich vztah se postupně stává dalším opěrným bodem, jenž mu na cestě ze závislosti výrazně pomáhá. Vzpomíná, že tehdy psal Lucii, jeho současné manželce, básně. A básněmi jsou opatřené i jednotlivé kapitoly knihy.

Zajímavé je, že autor ze svého života nikoho neviní, je si vědom, že špatná rozhodnutí udělal on sám. Přijímá plnou zodpovědnost za svůj život, což je překvapivá rovina sebereflexe. Celou dobu ví, že dokud si nebude chtít pomoct on sám, nikdo jiný ho nespasí. Odhodlání, vzdělání a nově nalezená láska mu pomohou najít cestu zpět nejen ke svým kořenům, ale i k sobě samému. Dokončí vysokou školu a stane se z něj akademik sespecializací na domorodé kultury, spojí se tak se svou rodinou a nalezne domov. A právě zde je podle mě podstatné připomenout, že domov netvoří pouze nejbližší příbuzní – rodina totiž může mnohdy ve své funkci selhat – ale i krajina, lidé kolem nás, země, odkaz, vazby, které si vytváříme, ale i emoce, které nás k místu nebo společenství poutají. To všechno dohromady vytváří domov.

Považuji za nesmírně důležité, že taková kniha vůbec existuje. Může být oporou pro ty, kteří se ocitli v podobné životní situaci, i pro jejich blízké, kteří díky ní možná dokážou lépe porozumět tomu, jak přemýšlí člověk se závislostí, proč odmítá pomoc a proč cesta nahoru bývá tak bolestně pomalá.

Kniha je také z velké části i o empatii. Je zprávou, že nic není černobílé a jako společnost se potřebujeme naučit vidět a chápat prostor a všechny odstíny mezi nimi. Empatie je náročná, někdy ukrutně vyčerpávající dřina, zejména když jde o naše nejbližší, kteří odmítají naši pomoc a ve svém zoufalství nám ubližují. Právě v takových chvílích je schopnost vcítit se do druhého, nahlédnout jeho strachy, stud i bolest zásadní. Má duše stále hledá domov je sondou k našemu lidství, empatii totiž v dnešním světě potřebujeme víc než kdy jindy.

Více článků

Kam by vás vaše činy zavedly, kdybyste vše v životě mohli prožít dvakrát?

20.11.2026

Kam by vás vaše činy zavedly, kdybyste vše v životě mohli prožít dvakrát?

Alfie Logan, hlavní hrdina románu Znovu amerického spisovatele Mitche Alboma, má zajímavý dar (a možná i prokletí). Jakoukoliv situaci ve svém životě ...

Skutečnost je mnohdy děsivější než ta nejmorbidnější fikce!

13.11.2026

Skutečnost je mnohdy děsivější než ta nejmorbidnější fikce!

Milovníky true crime už nemůže ohledně Eda překvapit asi nic. Když se mi do rukou dostala tahle kniha, říkala jsem si, co ještě chtějí o jeho příběhu ...

Darcy Coates a její dílo Mrtvé jezero, které vás nenechá klidnými

11.11.2026

Darcy Coates a její dílo Mrtvé jezero, které vás nenechá klidnými

Jestli si něco užívám, tak jsou to povídky. A to bez ohledu na žánr. Ty hororové ale mají něco specifického.Darcy Coates znám díky prvnímu dílu z její...

Meče, pistole, kulomety a auta. Zároveň koně, hrady, brnění a knížata

12.10.2026

Meče, pistole, kulomety a auta. Zároveň koně, hrady, brnění a knížata

Kníže a vlčice ve mně zanechali trochu rozporuplné pocity. Když jsem se do knihy pouštěla, čekala jsem dark romance. A i když tu máme násilí, krev, vá...

Hokejová romance nejen pro fanoušky Spalující rivality

12.10.2026

Hokejová romance nejen pro fanoušky Spalující rivality

Hra na tenkém ledě je moje první MM (muž x muž) romance v historii a musím uznat, že byla hodně dobře napsaná a neodradila mě od dalších.Příběh je o s...

Vánoční čtení z Ashbournu

8.10.2026

Vánoční čtení z Ashbournu

Možno peklo zamrzlo, ale neskutočné sa stalo realitou. Prečítala som si vianočný príbeh, dokonca ešte aj v septembri a neprešla ani sekunda, kedy by s...

Vůně cukroví a zvuk koled obvykle nenásleduje anarchistické povstání

8.10.2026

Vůně cukroví a zvuk koled obvykle nenásleduje anarchistické povstání

Toužíte po milé vánoční romantické oddechovce? Tak to přesně od Merry fucking Christmas nečekejte. Ano, hraje vám při čtení v hlavě lehce vánoční hudb...

Daniel Kraus o zpracování děl George A. Romera

5.10.2026

Daniel Kraus o zpracování děl George A. Romera

V roce 2019 narazil spisovatel Daniel Kraus v archivu University Library System na nečekaný poklad: nedokončený román George A. Romera. Kraus, autor b...

Co by studenti anatomie neudělali pro pár těl k pitvě

1.10.2026

Co by studenti anatomie neudělali pro pár těl k pitvě

Skotský Edinburgh roku 1828 je městem pronikavého intelektu, ale také nepředstavitelné špíny a morbidity. Právě sem situuje A. Rae Dunlap svůj podmani...

Oba vědí, že vrátit se k sobě znamená riskovat další bolest

1.10.2026

Oba vědí, že vrátit se k sobě znamená riskovat další bolest

Kniha Všechno mezi námi bylo opravdu příjemné překvapení. Čekala jsem milý, romantický podzimní příběh a přesně ten jsem dostala. A k tomu ještě hroma...