Úryvky

Úryvek: Hernan Diaz - Růst

Redakce NN

Úryvek: Hernan Diaz - Růst

26.2.2025

Úryvek ze stran 200-203

Otec se nikdy nenazýval přistěhovalcem. Byl v exilu. Pro něj to znamenalo absolutně zásadní rozdíl. Nezvolil si odchod – vyhnali ho. Nepřišel do Spojených států zbohatnout – do Ameriky ho vytlačil především nesouhlas se samotnou ideou zbohatnutí. V jeho snech nikdy nezářily zlatem dlážděné ulice a zcela oslyšel evangelium prospívání a průmyslu. Raději kázal, že všechen majetek je krádež. Se svými více obchodně orientovanými krajany neměl nic společného a dával si pozor, aby to při každé příležitosti zdůraznil.

Úryvek: Hernan Diaz - Růst

Názory samozvaného exulanta na vlast i adoptivní zemi si často odporovaly – směska nenávisti a touhy, vděku a antipatie. Tvrdil, že nenávidí národ, jenž zabíjel a pronásledoval jeho soudruhy a vyhnal i jeho samotného. Ovšem Spojené státy nemohly nabídnout nic, co by se byť jen blížilo písním, pokrmům a tradicím Kampánie: ty tvořily součást otcova každodenního života, neustále si pobrukoval, často vařil a vyprávěl příběhy. Pohrdal těmi imbecily, kteří podlehli Mussolinimu a jeho černokošilatým gaunerům. S Američany ale jednal se shovívavou povýšeností, obvykle vyhrazenou dětem s poruchami učení a poslušným domácím mazlíčkům. Nesnášel své rodiče proto, že nezůstali věrní nářečí svých předků a dobrovolně se podřídili „toskánskému žvatlání“, reprezentujícímu útlak centralizovaného státu. Přestože ale v protestu proti italštině přijal angličtinu (nikoli bez obtíží), pořád mu připadala jako zásadně nedostačující jazyk, omezený ve slovní zásobě a neotesaný v konstrukcích, a nikdy z toho nevyvodil, že dotyčné nedostatky jsou ve skutečnosti jeho vlastními. Osobní rozpory bez výjimky řešil mávnutím ruky a univerzálními tvrzeními: „Nemám žádnou vlast. Ani žádnou nechci. Kořen všeho zla, příčina všech válek? Bůh a stát!“

Sice byl za svobodu vděčný, ale k americké představě o ní se stavěl podezřívavě – zdála se mu jako přesné synonymum konformismu, ba co hůř, jako možnost vybírat si mezi různými verzemi téhož. Netřeba zdůrazňovat, že se vyhrazoval proti konzumerismu a odcizení, které ho pohání – dělníci ve zvráceném kruhu dál a dál dehumanizují práci, aby mohli vyrábět nadbytečné zboží a zároveň ho nakupovat. Z toho důvodu také vítal velkou hospodářskou krizi a věřil, že díky ní si vykořisťované masy konečně uvědomí skutečné dějinné okolnosti i vlastní hmotné podmínky a že to vyvolá revoluci.

Nade všechno nenáviděl finanční kapitál, spatřoval v něm zdroj veškeré společenské nespravedlnosti. Kdykoli jsme vyrazili na procházku na nábřeží, ukazoval na dolní Manhattan, obtahoval jeho siluetu prstem a vysvětloval, že nic z toho ve skutečnosti neexistuje. „Přelud“, nazýval to. Přes všechny ty vysoké budovy, přes všechnu ocel a beton zůstávala Wall Street podle jeho slov jen fikcí. Tuto řeč jsem slyšela mnohokrát a znala jsem zpaměti všechny hlavní věty, motivy, crescenda, kadence i velké finále.

„Peníze. Co jsou peníze? Komodity čistě v rovině fantazie.“ Vážné přikývnutí, náhle svraštělé obočí, povzdech. „Nemám rád marxisty, to přece víš. Jejich stát a diktaturu. To, jak mluví, ty jejich stavební kameny významu, redukce světa na jedno jediné vysvětlení. A jsme zpátky u náboženství. Ne, marxisty nemám rád. Ale Marx…“ Znovu nasadil ten výraz, jako by ho mučil nějaký obzvlášť nádherný pohled. „V tomhle měl pravdu. Peníze jsou fantazijní komodita. Samy člověka nenakrmí ani neobléknou, ale zastupují všechno jídlo a oblečení na světě. Proto je to fikce. A proto se změnily v měřítko, jímž hodnotíme všechny ostatní komodity. Co to znamená? To znamená, že peníze se stávají komoditou univerzální. Ale nezapomeň: peníze jsou fikce, komodity čistě v rovině fantazie, ano? Dvojnásob to platí o finančním kapitálu. Akcie, podíly, dluhopisy. Myslíš, že cokoli z toho, co si ti banditi za řekou kupují a prodávají, zastupuje nějakou skutečnou, konkrétní hodnotu? Ne. Ne, nezastupuje. Akcie, podíly a všechno tohle smetí jsou jen nároky na budoucí hodnotu. Takže jestli peníze jsou fikce, finanční kapitál je fiktivní fikce. S tím všichni ti zločinci obchodují: s fikcemi.“

Během dospívání se mě zmocnil takový podivný impuls a odmítl mě pustit až dlouho do dospělosti: nutkání vyvolat u otce tytéž reakce, které mě jako dítě děsily. Jakmile se pustil do jedné ze svých tirád, nedalo se mu odporovat. Nijak ho netrápilo riziko omylu, nikdy nezvažoval jiné úhly pohledu, zřídkakdy ho napadlo, že problém může mít dvě strany. Běžné nesoulady a odlišnosti, které provázejí jakoukoli živou výměnu názorů, se pro něj rovnaly osobním útokům. O jeho argumentech se nediskutovalo, to byla fakta. Sice se hlásil k anarchistům, ale v tomto ohledu si počínal jako autoritář: když došlo na jeho názory prezentované jako matematické zákony, neexistoval prostor pro nesouhlas. Zpochybnit kterýkoli z těchto principů znamenalo přivolat na sebe bezmezný hněv. Postavit se mu a přitlačit vyvolalo zatvrzelé ticho – závěrečný a nezvratný argument. Částečně proto, že časem se jeho reakce změnila spíš ve vyčerpávající než hrozivou, částečně proto, že to byla snadná a zábavná forma rebelie, se z provokování otce stal na nějakou dobu můj oblíbený sport. Nebylo to vždy naschvál (často jsem se zničehonic ocitla uprostřed hádky, aniž jsem tušila, jak to začalo) a občas se to ošklivě zvrhlo, ale někdy jsem si zkrátka nemohla pomoct. Musela jsem se ohradit, i za cenu toho, že budu muset otcovo chladné nepřátelství snášet několik dní.

„Ale jestli obchodují s fikcemi, jak to můžou být zločinci? Fikce by přece neměly nikomu škodit, ne?“

Více článků

Recenze titulu Opraváři času

19.6.2025

Recenze titulu Opraváři času

Čas, je tak relativní.Je přípustné porušit jeho lineární tok?Zasáhnout do minulosti? Byť třeba jen lehce? Kvůli jedné blbosti s vážnými následky?A co ...

Recenze titulu Předčasný pohřeb a jiné povídky

17.6.2025

Recenze titulu Předčasný pohřeb a jiné povídky

Edgar Allan Poe patří mezi mé oblíbené autory a tak je přirozené, že kromě literárního odkazu jsem se vždy zajímal i o jeho osobu a životní příběh. A ...

Pozvánka na křest titulu Velká kniha o zoo

13.6.2025

Pozvánka na křest titulu Velká kniha o zoo

Srdečně zveme titulu Velká kniha o zoo autorky Romany Anděrové.Velká kniha o zoo Vás vezme na procházku po českých zoologických zahradách a prozradí v...

Pozvánka na křest knihy Strašidelné Česko

12.6.2025

Pozvánka na křest knihy Strašidelné Česko

Srdečně zveme na křest knihy Strašidelné Česko novináře Jakuba Pokorného.Jeho nový průvodce Vás tentokrát zavede na místa, kde se zjevují nejzajímavěj...

Rozhovor s Julií Teslou, překladatelkou titulů Les duchů a Blackwater: kniha první

3.6.2025

Rozhovor s Julií Teslou, překladatelkou titulů Les duchů a Blackwater: kniha první

Nedávno vyšly pod značkou FOBOS dva tituly, na jejichž překladu pracovala Julie Tesla. Pojďme si je nyní společně s Julií představit.#img1#AR: Les duc...

Romantický týden

30.5.2025

Romantický týden

První červnový týden se ponese ve znamení nakladatelské značky Red. Ta se zaměřuje na milostné příběhy ať už jsou napínavé, tragické, romantické či pl...

Recenze titulu Blízko domova

9.5.2025

Recenze titulu Blízko domova

Z vycházející hvězdy se Robert Dugoni během krátké doby stal stálicí detektivního žánru!Z jeho životopisu je mi známo, že Robert Dugoni se (poté, co v...

Rozhovor s Pavlem Hénikem, autorem titulu Ondřej Měšťák: Řemeslo krásy

7.5.2025

Rozhovor s Pavlem Hénikem, autorem titulu Ondřej Měšťák: Řemeslo krásy

Pavel Hénik je spisovatel mnoha protikladů a širokého záběru. Je autorem dvou rozhovorových knih Ondřej Měšťák: Řemeslo krásy (2025) a Jaroslav Fiedor...

Úryvek: Ondřej Měšťák: Řemeslo krásy

30.4.2025

Úryvek: Ondřej Měšťák: Řemeslo krásy

Úryvek ze stran 107–111 z knihy Ondřej Měšťák: Řemeslo krásy:Jak si správně vybrat plastického chirurga? Na co by si měli dát pacienti pozor?Pacient s...

Recenze titulu Nejsme tady pro zábavu od Niny Lykke

29.4.2025

Recenze titulu Nejsme tady pro zábavu od Niny Lykke

Norskou autorku Ninu Lykke možná znáte díky jejímu titulu s názvem V posledním tažení, který u nás v českém překladu vyšel v roce 2022. Loni jí pod zn...