Naši autoři
Rozhovor s Jiřím Dvorským, ilustrátorem Zkázy ráje
3.11.2025
Jiří Dvorský byl původně návrhář textilního potisku, od roku 2001 pracuje v reklamní agentuře jako grafik a designér. Poslední roky se intenzivně věnuje tvorbě obálek a ilustrací pro knihy různých žánrů, od hororu a fantasy až po dětskou literaturu. Spolupracuje s řadou českých a slovenských nakladatelství. Jeho tvorbu můžete vidět například v hororové antologii České temno (2021), na obálkách slovenského vydání Čaroděje Zeměmoří (2022) od Ursuly K. Le Guin nebo posledním vydání Tommyknockerů (2024) od Stephena Kinga. Je také autorem obalů několika audioknih a hudebních CD a podílel se na grafické podobě dvou českých fantasy her. Kromě toho Jiří Dvorský ilustroval také obálku postapokalyptického sci-fi románu Zkáza ráje od Zdeňka Jarchovského.
Předpokládám, že jste jako autor obálky knihu Zkáza ráje již četl. Odráží ilustrace vaše pocity z příběhu? Znázorňuje nějakou konkrétní postavu, nebo jde pouze o volnou inspiraci?
Ano, knihu jsem si přečetl, protože jsem dostal od redaktorky Vladimíry Staňkové volnou ruku a potřeboval jsem se něčeho chytit. A taky je pravda, že postapo žánr miluju, takže jsem si ji i přečíst chtěl. Motiv opravdu znázorňuje konkrétní postavu a to postavu hlavní, která ale v románu nemá jméno.
Na alternativních obálkách, co jste pro Zkázu ráje vytvořil, bylo vyobrazeno vícero postav. Co nakonec rozhodlo, že na ní zůstala jen hlavní postava?
Původně jsem chtěl do ilustrace zapracovat i postavy mnichů, kteří mají v knize také významnou roli. Nicméně autor knihy Zdeněk Jarchovský nakonec projevil přání, aby motivů bylo méně a obálka byla jednodušší.
Schvaloval obálku sám autor? Byl jste s ním v kontaktu? Popřípadě co na ni říkal?
S autorem jsem byl v kontaktu pouze přes Vladimíru Staňkovou, která mu návrhy posílala a konzultovala to s ním. S finální podobou už byl velmi spokojen, mimo jiné i z důvodu, že mé ztvárnění hlavní postavy mu připomínalo jednoho jeho kamaráda ze střední školy.
Tvoříte pomocí digitální kresby. Svými dřívějšími ilustracemi (za zmínku jistě stojí obálka k antologii V Královských zahradách) jste ukázal, jak se dá s touto technologií kouzlit. Jak ale taková ilustrace vzniká a co si má čtenář pod pojmem digitální kresba představit?
On se ten proces až tolik od klasické malby neliší. Té jsem se mimochodem dříve spoustu let věnoval. Teď u jen toho používám grafický tablet a pero místo čtvrtky a štětce. I tak vše musím vymyslet a pak hezky ručně namalovat. Jen je pravda, že se to tím trochu urychluje, protože nemusím míchat barvy na paletě, čekat až to uschne atd. A taky je fajn, že když se mi něco nepovede, případně chce zákazník něco jinak, je mnohem snazší to opravit. Ale jinak, jak už jsem řekl, všechno je ruční práce.
Kolik času tvorba takové obálky zabere?
Bývá to dost různé, podle složitosti a také podle toho, jak moc se to případně ještě musí upravovat dle přání klientů. Ale v tomhle případě to bylo tak pět až šest večerů.
Dnešní doba nabízí rychlé a v podstatě bezplatné vygenerování obálky pomocí AI. Někdo může dokonce vaše kresby považovat za práci umělé inteligence. Dá se vůbec poznat, co vznikalo lidskou rukou po mnoho hodin a co vyplivla AI během pár vteřin? Obáváte se budoucnosti, co se vaší práce týče?
Ono se to poznat docela dá. Grafici a lidé s grafickým cítěním to, myslím, poznají ve většině případů. Jsou tam takové divné artefakty a textury a věci, které by člověk nenamaloval. Protože, jak někde říkala, tuším, ilustrátorka Adéla Stopka, malíř přesně ví, proč co kam namaloval. AI to pouze poslepuje z vykradených hotových děl. Je pravda, že na začátku mě nástup AI docela vyděsil, ale myslím, že už se to docela tříbí. Taková ta low budgetová nakladatelství po AI samozřejmě skočila, ale na lepší věci se ještě stále používají obrázky od živých ilustrátorů.
