Naši autoři

V roce 2019 narazil spisovatel Daniel Kraus v archivu University Library System na nečekaný poklad: nedokončený román George A. Romera. Kraus, autor bestsellerů New York Times a Romerův celoživotní fanoušek, se spojil se správci režisérovy pozůstalosti. Z jejich několikaleté spolupráce nakonec vzešla kniha Přízrak z mokřadů, která vyšla 3. září 2024. K objevu přitom došlo v době, kdy Kraus dokončoval jiný Romerův román, The Living Dead (2020), na kterém slavný filmař pracoval před svou smrtí v roce 2017. Kraus byl tedy osloven záměrně, aby rozepsané dílo dokončil s využitím autorových poznámek a jeho staré povídky.

V roce 2019 jste při procházení archivu George A. Romera narazil na tento nedokončený příběh. Jaká byla vaše bezprostřední reakce, když jste na rukopis Přízraku z mokřadů narazil?

Byl to naprostý šok a obrovské nadšení. Srdce se mi okamžitě rozbušilo. Spousta materiálů v archivu není podepsaná ani datovaná, takže jsem si nejdřív musel stoprocentně ověřit, že jde opravdu o Romerovo dílo. Jeho typický spisovatelský styl, který jsem detailně poznal při práci na The Living Dead, byl ale nepopiratelný – byl to zkrátka on. Abych byl upřímný, zrovna jsem The Living Dead dokončil a představa, že se pustím do další jeho knihy, byla sice opojná, ale zároveň mě děsila.

Asi největší frustrací Romerovy kariéry bylo, že od něj svět odmítal přijmout cokoli jiného než zombie příběhy. Žánr nemrtvých miloval, ale zároveň se jím cítil strašně svázaný. Když jsem tedy po dopsání jeho zombie eposu objevil tento druhý, nedokončený román, který s oživlými mrtvolami neměl nic společného, byl jsem nadšený. Vnímal jsem to jako dar pro Romerovy fanoušky – šanci ukázat jim, že toho v sobě měl mnohem víc. Skalní příznivci, kteří znají jeho filmy jako Creepshow, Martin nebo The Amusement Park, to samozřejmě vědí, ale je důležité si to připomenout. Zvlášť teď.

Cítil jste se po dokončení The Living Dead jistější, když jste se pouštěl do knihy Přízraku? A jak se vám spolupracovalo se Suz Romero (manželkou George) na oživování těchto rozepsaných děl?

V jistém smyslu ano. Víc jsem si věřil, že to zvládnu. Navíc se zdálo, že Přízrak z mokřadů bude román běžného rozsahu, a ne obří kolos typu The Living Dead, což slibovalo o něco snazší práci. Nebyla, ale to je zase jiný příběh. Jedna věc se však nezměnila – naprostá důvěra, kterou do mě Suz vložila. Je to velmi přímočarý člověk; když se jí něco nelíbí, řekne vám to na rovinu. Práci na první knize si ale zamilovala, takže mi u Přízraku v podstatě dala úplnou svobodu a nechala mě řídit.

V jakém stavu se vlastně příběh nacházel? Měl jste k dispozici jen první polovinu románu, nebo existovala nějaká hrubá osnova či poznámky, podle kterých se dala kniha dokončit?

Ten rukopis obsahoval vůbec nejlepší prózu Romerovy kariéry. Psal ho s obrovským zápalem, ze stránek ten žár vyloženě sálal. Množství bizarních detailů a historických odkazů jasně ukazovalo, že měl promyšlený plán. Bohužel ale nezanechal žádné poznámky. Na druhou stranu po sobě nechal spoustu hotových stránek a v nich byly ukryté indicie, kam měl příběh směřovat. Musel jsem se zkrátka na nějakou dobu stát detektivem.

Příběh se točí kolem vražedné entity z louisianských bažin. Jaký výzkum jste musel podniknout, abyste tamní prostředí a jeho dějiny vykreslil opravdu autenticky?

Romero sám odvedl obrovský kus práce. Z jeho stránek byla znát dokonalá znalost tamní geografie i temné historie plné pirátů, válek a otrokářství. Takže jsem jednoduše pokračoval v jeho stopách. Párkrát jsem do Louisiany zajel a bažiny si prochodil. Ponořil jsem se do knih o pirátu Lafittovi, bitvě o New Orleans, o tamní ekologické a hospodářské krizi, studoval jsem cajunskou kulturu a jazyk, Johna Waynea a mnoho dalšího. Byla to hodně divoká kombinace, zkrátka takový pravý cajunský mišmaš.

Co vás na tomto příběhu a jeho postavách nejvíce fascinovalo? A mohl byste našim čtenářům nastínit, co mohou od románu čekat?

Začal bych tím, co na tom příběhu podle mě fascinovalo samotného Romera. Při práci na The Living Dead jsem dobře poznal, jaké motivy ho přirozeně přitahovaly, a v knize Přízrak z mokřadů jsou všechny. Obrovským bonusem pro něj navíc bylo, že tu není ani jedna masožravá zombie! Jeho vlastní nadšení pak strhlo i mě. Nápady ze sebe chrlil rovnou na papír. Nejsem si jistý, jestli přesně věděl, kam děj směřuje, ale s tou záhadou se rval jako lev. Tenhle úkol nakonec zbyl na mě a nebyl vůbec jednoduchý – rozlousknout tuhle knihu bylo vlastně mnohem těžší než u té předchozí. Na výsledek jsem ale hrdý. Suz navíc tvrdí, že George by byl pyšný také, a to mi úplně stačí.

Myslím, že čtenáři mohou čekat nečekané. Právě to je na celém projektu tak vzrušující – možnost ukázat Romerův talent v celé jeho šíři. Přízrak z mokřadů je v první řadě folk horor. A jako každý dobrý zástupce tohoto žánru před nás staví složité morální dilema. Které síly jsou vlastně v právu? Je monstrum skutečně monstrem? Na první pohled kniha působí trochu jako venkovská verze Kingova románu To, ale to je jen zdání. V příběhu je totiž silný motiv, který v klasickém romerovském stylu nekompromisně tepe do určitých kapitol americké historie. Bude to překvapivé, ale zároveň se u knihy budete skvěle bavit.

Z webových stránek www.dailydead.com a www.fanbasepress.com přeložil a upravil Aleš Richter.