Recenze a tipy redakce
Darcy Coates a její dílo Mrtvé jezero, které vás nenechá klidnými
11.11.2026
Jestli si něco užívám, tak jsou to povídky. A to bez ohledu na žánr. Ty hororové ale mají něco specifického.
Darcy Coates znám díky prvnímu dílu z její série o strašidelných domech. Je to jedna z mála knih, u kterých jsem se opravdu bála, takže očekávání byla v případě Mrtvého jezera vysoká. A i když v porovnání je trochu slabší, zklamaná nejsem ani trochu.
Jako vždy je nutné říct, že u povídek není jisté, že vám sednou všechny, i v tomto případě jsem se více začetla jen do některých, jiné pro mě byly průměrné, případně ve mně nezanechaly skoro nic. Mě tohle ale moc baví. Považuju to za znamení rozmanitosti a jakési možnosti zjišťovat, co mě při čtení baví.
Autorka píše skvěle, využívá známých motivů, ale přetváří je zase v něco trochu jiného. Musím ale přiznat, že u některých povídek mi připadala podobnost s jinými příběhy až moc nápadná a místo toho, abych si čtení užívala, přemýšlela jsem spíš nad tím, kde a jak moc se inspirovala...
Největší část knihy je věnovaná novele Mrtvé jezero. Ta mě bavila moc. Po celou dobu příběhu v něm autorka buduje atmosféru opuštěného srubu, dobře pracuje s pocitem izolace a jezero jako strašidelný motiv to skvěle dokresluje.
Z ostatních povídek zmíním jen ty, které mě zaujaly nejvíce: Zrcadlový muž, Lampa v ulici Krátké, Lucy, Duch v domě Malloryových (ano, i na domy dojde!)
Vyzdvihnout bych ale chtěla to, kolik motivů a zdrojů strachu autorka v knize použila. Třeba odraz ve lžíci, figuríny a pouliční lampy budu nějakou dobu vnímat trochu jinak...
