Recenze a tipy redakce

Po smrti George A. Romera v roce 2017 získala jeho pozůstalost Pittsburská univerzita. Během katalogizačních prací dostal v roce 2019 spisovatel Daniel Kraus, Romerův dřívější spoluautor románu The Living Dead, povolení do archivu nahlédnout. Vědělo se, že Romero dlouho pracoval na novém projektu, který však držel v tajnosti. Kapitolu po kapitole si jen tak pro radost spřádal příběh, jejž z neznámých důvodů nikdy nedokončil. Tohoto úkolu se nakonec ujal právě Kraus, který je pod knihou podepsán jako spoluautor:

„Příběh překypuje přesně tím, co od mládí miloval: zmínkami o pirátech, o westernech, popisy dobrodružství v džungli. Zjevně si naprosto užíval, když do něj mohl vmíchat, co bylo tak blízké jeho srdci. Na mně pak po pětadvaceti letech bylo, abych to všechno rozpitval, prostudoval jednotlivá vodítka a na celé tohle šílenství aplikoval metodu, jež mi pomůže román dokončit.“

Originální název knihy Pay the Piper odkazuje na slavnou německou legendu o Krysaři z Hameln. Když tamní starosta odmítl hudebníkovi zaplatit za to, že město zbavil krys, dočkal se kruté pomsty – krysař svou magickou flétnou odvedl z Hameln všechny děti, které už nikdo nespatřil. Anglické rčení „pay the piper“ (může být tedy přeloženo jako zaplať Krysařovi) dodnes varuje, že ignorování závazků se člověku vždy krutě vymstí. Tento evropský mýtus přenesl George A. Romero do temných bažin amerického jihu, kde stvořil moderní, politicky podbarvenou hororovou variaci klasického příběhu.

O čem tedy Přízrak z mokřadů vlastně vypráví? Hlavní hrdinkou příběhu je odvážná devítiletá dívka Pontiac. Ta se jako novodobé převtělení dětí z Hameln pokouší rozplést děsivou záhadu, která obchází zapadlé bažinaté městečko Alligator Point v Louisianě. Zdejší děti totiž začínají záhadně mizet a umírat. Stojí za tím prastará, krutá nadpřirozená entita. Stejně jako v původní legendě i tato nestvůra krade městečku to nejcennější – jeho budoucí generaci. George A. Romero byl proslulý tím, že skrze horor nekompromisně kritizoval společnost: ať už šlo o rasismus v Noci oživlých mrtvol, nebo konzumní způsob života v Úsvitu mrtvých. V této knize přetváří prostý příběh o lidském nevděku v hluboké morální poselství o tom, že každý dluh – společenský, historický i ekologický – musí být jednou splacen.

Všudypřítomný motiv chobotnice, jejíž rytina se v městečku Alligator Point sem tam objevuje, funguje jako vizuální metafora pro hříchy předků proplétající celou komunitu. Zároveň jde o jasný odkaz na dílo H. P. Lovecrafta, které devítiletá hrdinka Pontiac tak zbožňuje.

Knihou prostupuje intenzivní, takřka hmatatelný strach z rakoviny – nemoci, které sám George A. Romero nakonec podlehl. Tento motiv nejsilněji vnímáme skrze postavu šerifa, jehož celoživotním vzorem je John Wayne. Příběh díky tomu odkrývá i fascinující odbočku k nechvalně proslulému natáčení filmu Dobyvatel (The Conqueror, 1956), jehož štáb v poušti nevědomky zasáhla silná radiace. Brilantní psychologie postav se však netýká jen šerifa; skvěle jsou vykresleni i další obyvatele městečka, a to skrze působivé retrospektivní pohledy do jejich životů.

Pokud bych měl román přirovnat k jiným dílům, pro jeho podmanivou jižanskou atmosféru se okamžitě nabízí kultovní Kluci z temnot (v originále Boy's Life) od Roberta McCammona nebo sága Blackwater Michaela McDowella. Samotné městečko Alligator Point – prolezlé historickým hříchem a terorizované prastarým zlem, které mění podoby – pak přímo evokuje Kingův legendární horor To.

A jelikož je George A. Romero uctíván jako zakladatel a „kmotr“ moderních zombie hororů, není divu, že autor do textu vložil několik tematických odkazů. Dojde dokonce i na ikonické připomenutí jeho debutu Noc oživlých mrtvol. 

„Doufám, že toto dílo napomůže k rozšíření všeobecného pohledu na schopnosti George A. Romera. Romero nebyl jen kmotrem zombies. Romero byl zkrátka a dobře umělec, pan Umělec.“ - Daniel Kraus.