Napsali o nás
Recenze finského titulu Krysa od Samiho Tissariho
11.7.2025
Román Krysa od Samiho Tissariho je mnohovrstevnatou alternativní historií a opojným příběhem o tom, že běh světa tak, jak ho známe, může záviset na úplné maličkosti, ale v konečném důsledku přináší kniha dystopické svědectví o naší vlastní uspěchané a odosobněné době, v níž mají technologie, stroje a umělá inteligence stále větší moc. A právě toto debutové dílo severokarelského dřevorubce a filozofa ohodnotil na portálu iLiteratura Petr Kujal.
„Běh času je jedním z důležitých motivů knihy. Co kdyby se důležité historické události odehrály jinak, než jak je známe z hodin dějepisu? Právě takovou alternativní historii Tissari vykresluje. V jeho verzi americký psycholog a badatel na poli umělé inteligence a strojového učení Frank Rosenblatt v roce 1971 nezemřel, ale přeběhl na stranu nepřítele. Sověti mu na rozdíl od Američanů umožnili pokračovat ve vývoji perceptronů. Studenou válku pak díky Rosenblattovi, který v románu sám vystupuje, vyhrál Sovětský svaz."
„V řadě poučných a sofistikovaně vystavěných pasáží vedoucích k osudnému roku 2019 se čtenář dozvídá mnoho o principech strojového učení, strojovém překladu apod. Podobnost s překotným vývojem ChatGPT, DeepL a podobných nástrojů je značná, což jen podtrhuje aktuálnost knihy. V jednu chvíli situace dospěje do bodu, který jedni s napětím očekávají a druzí se ho děsí: „Ukázalo se, že síť mezi perceptrony utvořila jakousi umělou nervovou soustavu fungující na bázi elektrických impulzů. Stroje spolu přes ni sdílely všechny své vědomosti.“ (s. 157)
Protože důležitou roli ve vývoji perceptronů a umělé inteligence sehrály pokusy na krysách, říká se mozku totalitního systému řídícího společnost až do gibelu krysa. Krysa je jakási obdoba Orwellova Velkého bratra. Je všudypřítomný, všechno o vás ví, neustále vás sleduje. Z původně užitečného pomocníka se stává neomezený vládce, který vše řídí. Produkuje dokonce i syntetické lidi, jakousi náhražku lidského života srovnatelnou s internetovými boty, pouze dovedenou ad absurdum. Syntetici vykonávají úplně všechno, co dělají běžní lidé, s výjimkou jediné drobnosti: ve skutečnosti neexistují. Mohou se tedy třeba přihlásit na kurz tance, ale nikdy na něj nedorazí.
(...) I přes drobné nedostatky lze román doporučit. Čtení je mimořádně zábavné a poučné, téma bytostně aktuální a postavy svérázné."
Celou recenzi Petra Kujala si můžete přečíst na portálu iLiteratura.
