Naši překladatelé a redaktoři

Někdy se naši překladatelé a jejich konzultanti setkávají s opravdovými oříšky. Například nedávno se k nám dostala výtka od čtenáře mířící na překlad nedávno vydané knihy Děti Jasanu a Jívy od Neila Price.

V originále se totiž kniha jmenuje The Children of Ash and Elm. Doslovný překlad by tedy zněl, jak čtenář podotkl, Děti Jasanu a Jilmu. Jak na tuto připomínku zareagoval Jan Kozák z Ústavu filosofie a religionistiky Univerzity Karlovy, který se zaměřuje na staroseverská náboženství a na překladu se podílel jako odborný konzultant?

„Blíží se vydání překladu knihy Children of Ash and Elm od Neila Price, kterého jsem dělal odborného konzultanta. Velká výzva nakonec byla udělat dobře už titul knihy. Podle mě je to hezká ukázka toho, jak ošidné je překládat doslova a jak je důležité zvážit širší kontext a kulturu.

Doslovný překlad by totiž byl "Děti Jasanu a Jilmu", jenomže to by míjelo pointu. Anglické Ash a Elm jsou totiž jenom překlady staroseverských jmen Askr a Embla, které označují první lidský pár, něco jako Adam a Eva.

Ve staroseverštině je první ze jmen mužského rodu (Askr) a druhé ženského (Embla), což mluvčí češtiny tak nějak instinktivně vnímá i bez vysvětlení. Zatímco slovo askr je zcela průhledné a znamená prostě "jasan" (protože první lidé byli stvořeni ze stromů), druhé je naopak etymologicky neprůhledné a jsou různé teorie o tom, co to je. Docela oblíbená teorie je, že to znamená "jilm", ale také "réva" nebo "jíva". V angličtině tohle není třeba řešit, protože slova nemají gramatické rody, takže Price zvolil překlad Elm, protože to působí hodně podobně jako Embla.

V češtině by ale překlad "Děti Jasanu a Jilmu" byly vhodné spíš jako název nějaké queer fanfiction založené na staroseverské mytologii (jen do toho! potenciálně nebo explicitně queer materiálu je tam dost), ale prostě by to byl nesmyslný překlad. Bylo by to trochu jako kdyby v Bibli Bůh umístil do Ráje Adama a Edu.

Takže jsem navrhl "Jasana a Jívu", i když tu Jívu jako překlad Embly nevidím nijak zvlášť pravděpodobně. Ale Embla je tajemná, jenom to prostě musí být femininum, takže máme jistou svobodu. Jíva je fajn, protože tak trochu aluduje na tu Evu. Réva by taky šla, ale trochu se mi nelíbila ta implikace, že žena je popínavá, zatímco muž je normální strom. Ale je možné, že to mi jen moderní myšlenky rovnosti zatemnily mysl.“

Knihu přeložil Ondřej Fruhbauer.