Naši překladatelé a redaktoři

Alice Kottová je překladatelkou na volné noze a překládá z francouzštiny. Vystudovala dvojjazyčné belgické gymnázium v Písku a francouzskou filologii na FF UK v Praze. Řadu let strávila v zahraničí, a to na Maltě a v Belgii. První překlad Diotima a lvi od Henryho Bauchaua jí vyšel v roce 2007 a od roku 2020 spolupracuje s Naším nakladatelstvím. S rodinou žije trvale v Praze.

Jak dlouho se překladatelství věnujete?

Překladatelství se věnuju už od školy. Ovšem s poměrně dlouhou pauzou, kdy jsem si odskočila k novinařině.

Jak jste se dostala k překladu série Vampyria?

Díky spolupráci s Martinou Šímovou z Našeho nakladatelství.

Série pracuje s alternativní francouzskou historií 18. století. Je historie Vaším koníčkem? Popřípadě máte toto období ráda?

Francouzská historie je sama o sobě velmi fascinující. 17. století a počátek 18. století byly pro Francii érou velkých protikladů – na jednu stranu Francie pod vládou Ludvíka XIV. zažívala nebývalý rozmach, na stranou druhou ji státní reprezentace (například stavba a provoz zámku Versailles) a zahraniční politika zatáhla do dluhů, ze kterých se ani Ludvíkovým nástupcům nepodařilo vymanit a které v podstatě vyústily ve francouzskou revoluci.

Jistě pro Vás tedy bylo zajímavé pozorovat odchylky od skutečné historie.

Ano, kombinace skutečných událostí s fikcí se Victoru Dixenovi, myslím, povedla. Se zaujetím může čtenář sledovat snahu Ludvíka Neměnného podmanit si celý svět a srovnávat ji se skutečnými zahraničními ambicemi Ludvíka XIV. Nepřehlédnutelná je králova sluneční maska, jež má zakrývat Ludvíkovo zohyzdění (skutečný král Slunce byl přitom ve své době údajně považován za atraktivního, přestože měl velké problémy se zuby, dost mu jich chybělo a po nepodařeném zákroku mu dokonce zůstala díra v patře) a velmi dobře je popsána i celková frivolní atmosféra u dvora, které si dopřávali vyvolení, zde zejména vampýři. Myslím, že se autorovi povedl i samotný popis versailleského zámku, kde se jednotlivé detaily proměnily do vampýrského stylu. Velice pěkná je například pasáž ze Zrcadlového sálu, v němž se vampýři neodráží. Opomenout se samozřejmě nedá ani zapojení hnutí frondy, která skutečně v 17. století proti králi bojovala.

Existuje v knize nějaká paralela se současností?

Určitě. Magna Vampyria se dá vnímat i jako obraz totalitního systému, kterému se jedni ochotně podvolují a druzí se proti němu snaží bojovat. Jenže hranice mezi oběma skupinami se často stírají a dobro mnohdy bývá jen převlečeným zlem.          

 Kniha Dvůr hurikánů je závěrečný díl trilogie. Co můžete o knize prozradit? Čeká čtenáře uspokojivé zakončení?

Je to rozhodně nejsvižnější díl z celé trilogie, který nás zavádí do rozběsněných živlů uprostřed Atlantiku a který nesčetnými zvraty nenechá čtenáře příliš vydechnout. Mladičkou Johanu kromě nového úkolu, jenž musí splnit, sužuje i otázka, která se jí neustále vrací a kterou poprvé zaslechla už v Paříži při setkání s ghúlem: „Kdo jsi?“ Je Johanou, je Dianou? Nebo je snad někým úplně jiným… Rozuzlení je velmi zdařilé.

Nemohl jsem si nevšimnout, že s Naším nakladatelstvím spolupracujete i pod značkou Drobek, která je zaměřena na nejmenší čtenáře. Ve Vašem případě se jedná především o leporela, kde té překladatelské činnosti asi moc není. Nebo se pletu?

Překládání knih pro děti je zcela jiný žánr, který mám ale velmi ráda. Vyhrát si můžete s nejrůznějšími rýmovačkami a musíte vážit každé slovo, aby bylo pro děti pochopitelné. Největším oceněním je pak to, když kniha děti zaujme a líbí se jim.

Jste velká knihomolka? Máte nějaký vyhraněný žánr?

Knihy jsem měla vždycky ráda, a proto jsem se jim později ve spojení s francouzštinou věnovala i na univerzitě. Přesto nemám žádný vyhraněný žánr, který bych preferovala – ráda si přečtu cokoli, co mě osloví.

Sledujete produkci značky FOBOS?

Samozřejmě. Například fanoušky Tolkiena určitě potěšilo vydávání překladů Davida Daye o osudech Středozemě. Ale škála titulů od dobrodružné literatury přes fantasy, sci-fi až po horor je skutečně veliká, čtenáři mají z čeho vybírat.

Máte nějakou oblíbenou knihu, kterou byste ráda doporučila čtenářům?

Sci-fi klasiku – Marťanskou kroniku od Raye Bradburyho. Z úplně jiného žánru pak mám velice ráda francouzskou spisovatelku Marguerite Durasovou, jejíž knihy mě zavedly do jihovýchodní Asie.

Děkuji Vám za rozhovor a ať se daří.