Recenze a tipy redakce
Tři znepřátelené rody spojuje jediné - a to strach z Temnoty
20.7.2026
Temnotou vyvolená, nové romantasy české autorky Šárky Przewozné, je první částí série Legendy věčných. Autorka nás zavádí do světa Dcer, Mágů a Měnivších, tří božských rodů, kterým je po generace vštěpována nenávist vůči sobě navzájem. Kniha je exkurzí do pečlivě vystavěného fantasy světa, intenzivní romance, ale i do mechanismů moci a hierarchie.
I přes přísně vytyčené hranice mají rody přeci jen něco společného: obávaný den Trojdaří. Ten nápadně připomíná selektivní proces Hunger Games – z každého rodu je Sudbami vybrána jedna oběť, která je následně poslána Temnotě (čtěte na jistou smrt). Díky těmto obětinám Temnota chrání rody před zkázou v podobě božského syna Talega, kterého drží ve svých útrobách. Zatím nikdo se nepokusil tradici Trojdaří vzpouzet, funguje totiž velmi dobře na strachu i víře v neotřesitelnost dávných legend. Jenže jak to tak s masovou propagandou bývá, brzy zjistíme, že pravidla a legendy, na nichž celý systém stojí, byly ve skutečnosti vytvořeny jen proto, aby udržely stávající řád.
Příběh sledujeme především optikou hlavní postavy Tal, jedné z Dcer. Mezi ostatní úplně nezapadá a často slýchá, že je „jiná“. Tal je sice rozená bojovnice – ostatně jako všechny ženy jejího rodu – nesdílí však jejich emoční okleštěnost a slepé následování tradic. Zmítá jí touha, hněv i vrozená slabost pro nebezpečí. Na jedné ze svých tajných nočních výprav do vesnice lidí se seznámí s Leeramem a jeho přítelem Faoxem. Domnívá se, že jde o obyčejné lidi. Ve světle tragických událostí Trojdaří ovšem zjistí, že jeden z nich je Mág a druhý Měnivší. Sudby každému z nich vezmou někoho blízkého, což vnímají jako trest za vzájemné sblížení (nutno dodat, že v případě Tal a Leerama poněkud důkladnější, než by bylo na první večer záhodno). Existuje však naděje, že pokud budou spolupracovat, je možné jejich milované zachránit. A tak se Talajla, Leeram a Faox vydávají na nebezpečnou výpravu do chřtánu Temnoty s nejistou vyhlídkou na vlastní přežití.
Zásadní rovinou příběhu je romantický vztah mezi Tal a Leeramem. Zástupci znepřátelených rodů se do sebe vášnivě zamilují – story, jejíž oblíbenost nejspíš nikdy nezestárne. Autorka jejich vztah staví hlavně na spalující fyzické přitažlivosti a intenzivní posedlosti jeden druhým. Je to romance silně nasycená erotikou, která je v knize přítomná téměř neustále. Jejich spojení má ale až závislostní podobu, i proto jsem si místy nebyla jistá, jestli jim vůbec fandím.
V průběhu knihy se mísí i vypravěčské perspektivy Leerama a Faoxe, autorka nám tak poskytuje důkladný vhled do motivací i vnitřního světa jednotlivých postav. O to víc mě mrzelo, kam vývoj nasměroval hlavní hrdinku Tal. Z největší bojovnice, která celý život vzdorovala systému, se postupně stává žena toužící po tom, aby se naučila vařit, měla dítě a poklidný manželský život. Chápu, že v kontextu příběhu to může vypadat jako legitimní forma vzdoru vůči předurčeným rolím Dcer, přesto to na mě působilo jako zkratka do příliš známého (a zbytečného) klišé. Jako by se její rebelství nakonec muselo přetavit do velmi tradiční představy ženského štěstí. A to je za mě celkem škoda.
Co bych naopak vyzdvihla je propracovaná mytologie. Už od prvních stran je patrné, že autorka nesází pouze na romantickou linku, ale snaží se vytvořit komplexní universum s jasnou historií, rituály i společenskou strukturou. Temnotou vyvolená je tak čtení nejen pro romantické duše, ale nabízí zajímavé roviny i pro čtenářstvo, které žánru romantasy zrovna neholdují.










